"Tak můžeme referovat, že nejhorší je přesně ta varianta "nemám se o koho opřít a všechno musím nakonec udelat sama".
Ne o to, že bych to nezvladla - buď zařídit nebo fyzicky. Ale že nikdy nepřijde nikdo kdo by řekl "já to udelam". Nikdy se nestane že prijdu domů a něco je udelano bez nás."

Despi,

to je přesný. Tohle mě často deptá. Ne ta práce jako taková, ale že je pokaždý a furt jen na mě. A když chci, aby dítě udělalo nebo zařídilo něco nového, vždycky jsem to jen já, kdo si musí sednout a tomu dítěti to ukázat a vysvětlit a ještě k tomu někdy poslouchat jeho blbý pubertální kecy.