Frederiko, moje děti taky netoužily po žádném oblečení nebo nějakých značkových botách, batohu nebo podobně. To když já jsem byla mladá, tak jsem toužila po džínách, bavlněných tenkých roláčcich, svetrech na zip, mansestrácich, dzinových sukních, vestách, šatech, bundách, igelitkách s obrázkem, deodorantech Fa a spoustě a spoustě jiných věcí. Naše děti po ničem, všechno měly, všechno pro ně byly běžné věci. Syn toužil maximálně po různých počítačových hrách a dcera chtěla toho koně.