Píšu za i za manžela. Nás vztah k autu popisuje tenhle příběh.Před asi pětadvaceti lety jsme kupovali poprvé a naposledy ojeté auto. V bazaru měli fiátek UNO. Auto tehdy odpovídalo naším představám o stáří, stavu, najetých km i ceně. Jenže fiátek byl růžový.
Koupili jsme ho. Tu barvu bychom si nevybrali, ale nezáleželo nám na ní.
Předtím jsme měli škodovku 105, potom fiatu jsme kupovali radši nová auta, nikdy žádný luxus Fabii,Thálii a Clio. Zkrátka na autě moc nezáleží,
Jo, to syn má jiný přístup. Dneska by asi do Růží nesedl.