Přidat odpověď
Ropucho, je pravda, že teď jsem ještě víc samotářská, než v mládí, ale i tak třeba na střední škole mi připadalo ideální dopoledne si povykládat a zasmát se s holkama ve škole a odpoledne být sama doma a číst si na gauči Vojnu a mír. Jednou týdně jít s kamarádkou do kina, do divadla i si zatancovat na ples nebo diskotéku, o víkendu jedno odpoledne strávit venku na procházce. Nic víc jsem nepotřebovala. Teď kolikrát celý týden nevyjdu z bytu, ani s nikým nemluvím a vůbec mi to nevadí, cítím se fajn. Naopak, když jsem několik dní s kamarádkou, kterou mám i hodně ráda, třeba na dovolené, tak už se pak strašně těším domů a musím se hodně ovládat, abych nedala najevo, že mě její společnost unavuje. A nějaké oslavy nebo shromáždění více osob už vůbec nedávám, ačkoliv v mládí mi to až tolik nevadilo.
Předchozí