Kat,
pokaždé, když se tohle téma otevře, naskočí pohádky o chudobných klaďasech a bohatých zlosynech. Přitom, jak správně napsala Libik, je to jen staletími prověřená berlička. V mravoučné literatuře pro mládež z minulých století ten vůbec nejprofláklejší vzorec.
Pokud se bavíme o normálním životě a ne o tom, že syn bohatýho mafiána skončil v kriminále, bylo by dobré si přiznat, že je obecně praktičtější a zábavnější být bohatý než chudý.