Vetře, když vybuchl Černobyl, bylo zrovna nádherné slunné a teplé počasí, takže jsem byla s dítětem celé dny venku na sluníčku. Všichni nás ujišťovali, že nic nehrozí, že západní země zbytečně panikaři s radioaktivitou a že je to vůbec jen propaganda. Moc jsme jim nevěřili, ale na druhé straně jsme se taky nijak nechránili. No, přežili jsme to. Teď si říkám, že bych radši nechtěla vědět, že na nás letí radioaktivní mrak, stejně bych nevěděla, co mám proti tomu dělat. A kdyby sem rusáci hodili jadernou bombu, tak doufám, že bych umřela hned a nepřežila to, abych potom nemusela trpět v nějakých šílených podmínkách. Ach jo, snad ta třetí světová nebude, ale bojím se, že je velmi pravděpodobná.