Přidat odpověď
Ve stresu a nepohodě mám stažený žaludek, takže moc nejím. Navíc stres a nepohoda znamená, že musím vyřešit něco, abych stres a nepohodu neměla. Tudíž na jídlo není čas a pomyšlení.
Současný stres a nepohoda ale není nic, co bych vyřešit mohla. Takže jedu v seberozmazlovacím módu a jídlo si intenzivně užívám. Letos jsem zřejmě definitivně zestárla, protože si jídlo a teplo užívám na max a dělá mi moc dobře. Vlastně jak můžu jsem nalepená na topení a jak můžu věnuju se jídlu. Ale jedu jako vždy spíš na kvalitu než na kvantitu. Takže zatím netloustnu, navíc si váhu střežím.
Mám v plánu opulentní hostinu v restauraci, která mi je sice lehce trapná, vzhledem k situaci mnoha a mnoha lidí, ale egoisticky si říkám :"neřeš, třeba je to naposled"
Takže ač ve stresu a nepohodě se těším na ústřice, šneky, foie gras, žabí stehýnka, hrnec mušlí, mečouna a chobotnici. A před tím pohár Karamel ve Světozoru.
Jídlo je (zatím) taková moje malá jistota.
Přemýšlím i, zda bych neměla přibrat na hmotnosti. Abych měla své jisté zásoby na horší časy.
Předchozí