Já si myslím, že u psychologa a terapeuta je to podobné jako u učitele. Ten člověk v sobě musí mít určité předpoklady pro to povolání a vzdělání mu k tomu dá odborné znalosti a určité postupy. Ale třeba psycholog a terapeut musí mít schopnost naslouchat, rozumět lidem a mít pro ně pochopení i když jednají "špatně" a mít trpělivost a ochotu jim pomáhat. A současně umět mít odstup.

Třeba já jako učitel bych byla špatná. I kdybych měla nevímjaké vzdělání, tak v sobě nemám trpělivost vysvětlovat věci furt dokola, notabene někomu, koho to zjevně nezajímá.

Takže nad tím vzděláním bych až tak nos neohrnovala. pokud ten dotyčný má vrozené předpoklady pro to povolání, tak by to mělo stačit, pro to, aby byl dobrý terapeut. Problém samoozřejmě je, že to člověk pozná až když s ním začne pracovat.

Taky jsem zažila psycholožku, která víc povídala o sobě než o mně. U kamarádky mi to nevadí, u psychologa ano.