Ráda bych se podělila se svou zkušeností. Po velmi špatných referencích na Mladoboleslavskou porodnici jsem se rozhodla rodit jinde. A to v Pardubicích. Rodila jsem začátkem ledna 2004. S mužem jsme absolvovali předporodní kurz, na kterém byli všichni přednášející nesmírně ochotní. Prohlédli jsme si operační sály právě otevřené nové porodnice. Byli jsme nadšeni. Vybrali jsme si i sál. Po příjezdu do porodnice jsme ale byli informováni, že námi vybraný sál je právě obsazen. Vše šlo dobře i díky porodní asistentce, která mi po delším čekání přinesla míč, abych ho vyzkoušela, že s ním mají dobré zkušenosti. Pan doktor se přišel občas podívat, zda je vše v pořádku. Ptala jsem se na epidurální injekci, ale bylo mi řečeno, že už je pozdě. (Janíček se narodil za 4 hodiny) Při upouštění plodové vody, mě zásah bolel, ačkoliv jsem věděla, že to bolet nemá. Muž byl u porodu a snažil se mi pomáhat. Měli jsme na sále HI-FI a mohli jsme si pustit hudbu, kterou jsme si přinesli. JInak byla k dispozici i jejich CD s hudbou. Janíček byl venku rychle. Muž s ním odešel a za chvilku se měl vrátit. Do sálu ho ale nepustili. Měla jsem pocit, že už je po všem a už bych měla mít "pokoj", ale vše teprve začalo. Pan doktor se ve mě začal hrabat a já jsem jen pořád prosila, že už si chci odpočinout. Řekl mi, že to, co dělá, udělat musí. Porodní asistentka očividně nesouhlasila a raději odešla. Detaily přeskočím. Asi po půl hodině byl "konec" a muž byl konečně vpuštěn do sálu. Já jsem ale byla naprosto mimo, neboť konečně začala působit anestetika, takže si nic moc nepamatuji z těch krásných okamžiků s Janíčkem a mým mužem. Co se stalo? Přetrhli mi lůžko a p. doktor se to snažil vyčistit. Samozřejmě, že jsem poté byla tak pohmožděná, že jsem chodila jako "krteček v kalhotkách" 2 týdny. Zřejmě se to vyčištění ale podařilo. Vyděsilo mě však, že při prohlídce po šestinedělí jsem se dozvěděla, že se tento zákrok dělá zpravidla pod narkózou a co víc, že v mé zprávě z nemocnice nebyla ani zmínka o této "procedůře". Zažít porod a kyretáž během jednoho dne, to je tedy "štěstí". Nikdo není dokonalý a chyba se může stát. Co jim ale neodpustím, že se o tom nezmínili v mé zprávě. Jinak chci poděkovat sestřičkám. Úmyslně nejmenuji, neboť nechci nikomu ublížit. Jsem ráda, že se nám narodil zdravý chlapeček a chtěla jsem se jen podělit o svoji zkušenost.
Předchozí