I na tom zapadlém venkově žijí lidé a pomoc by se těmto lidem dostala také. Já třeba žiju v obci s 50 obyvateli. Škola, která je nejblíž (3 km s autobusovým spojením) je malotřídní, s rodinnou atmosférou, volí ji i ze vzdálenějších míst, pokud dětem nevyhovuje klasická velká škola. Už tu byly i děti, které mluvily jen anglicky, norsky nebo vietnamsky, myslím, že v tomto rodinném prostředí jim bylo dobře a rychle se začlenily. K dceři do třídy přišel ve 14 letech chlapec přímo z Vietnamu bez znalosti češtiny.
Pracovních příležitostí tu není moc, ale v dochozí vzdálenosti pěšky (nebo na kole fakt kousek) cca 25 minut je ústav sociální péče. Ukrajinky tam pracují, byt většinou na nekvalifikovaných pozicích.
Fakt není jen Praha. Třeba zrovna ta Ostrava, Karviná, Havířov jsou velké dost? Pokud tam nabízí Heimstaden 500 bytů, to už vypadá na slušnou komunitu. A přesto tam ti lidé nechtějí. Mají obsazeno 20 bytů, i když teď už to zatím může být jinak. S tím, jak ty možnosti budou ubývat a lidé přibývat. Nicméně je prostě třeba nějak vzít co je i s tím, že časem budou možnosti jiné. Prostě asi tak, my nemáme čekat vděk, ale oni zase nemohou čekat, že se ubytují jen na své výslovné přání v Praze.