S rokem 1968 má agrese společný zábor suverenního státu.

Divím se, že mluvíš o normalizačních poseroutcích, když na ta léta vzpomínáš jako na krásu, kdy tě politika nezajímala a celkem nic tvému mládí nestínilo.

Smysl toho, co jsem srovnávala, je právě v tom, že velká část národa přijala okupanty a koukala na Televarieté zcela bez starostí, nikdo neumřel ve válce, lidé si byli vědomi rozložení a velikosti sil.

Pro svobodu jsme si došli pokojným způsobem, když se rozvolnil sovětský vliv.

Odmítnout zabíjení ve válce není zbabělství.