Co se týče lhaní, tak já někdy(na vyžádání) říkám věci, které udělají dotyčnému radost a nemusí být nutně takzvaná pravda.

A pak žiju s jednou větší (a poměrně nesmyslnou) lží- něco jsem blbě plácla, abych byla zajímavá, kde jsem vyhodnotila, že "přiznáním" bych zkazila něco fungujícího a dobrého a že je prostě můj úděl, mít svědomí jak bota a musím se s tím nějak vyrovnávat každý den, je to místy velmi nepříjemné, ale jsem na dobré cestě z toho neonemocnět.