zásady asi nemám, nebo možná jo, pokud se za zásady považuje slušnost
víceméně žiju podle desatera, přestože nejsem věřící
jsou to ale zásady? nevím

a taky od okolí očekávám, že se tak budou chovat, ale fakt nevím, jestli je to zásadivost

navíc dokážu pochopit ve spoustě věcí, že někdo to desatero poruší, je mi celkem jedno, kdo sesmilnil, pokud se to netýká přímo moji rodiny, nebo spíš mýho vztahu
chápu, že někteří rodiče nejsou ctihodní, pak je blbost, aby je děti ctily
zase ale v rámci naší rodiny by se mi nelíbilo, kdyby na nás naše děti kašlaly a nechovaly se k nám hezký, ale my se snažíme chovat rozumně k nim

jsou prostě zásady, který vyžaduju i od okolí, nepokradeš, nezabiješ, ale pak jsou takový, který mi stačí od svých lidí a ode mě

ale nevím, jestli je to zásadovost