Jak vypadá každodenní život těch, kteří měli to štěstí a dosud nebyli zasaženi přímo?

Jsem třeba servírka a manžel řidič MHD. Bydlíme v bytě, který jsme koupili na hypotéku. Náš dům zatím stojí. Manžel narukoval do války. Já práci nemám, protože restaurace nefunguje.

Předpokládám, že ti, co pracují v nějakém strategickém odvětví, třeba vodárny, elektrárny,úklid města pod., do práce chodí a dělají, co se v rámci možností dá.

Ale co ti, kteří takovou práci nemají? Zřídí se nějaký krizový štáb a lidé tam docházejí a dělají, co se jim řekne - tedy jeden den třeba píšu seznamy, druhý den odklízím odpadky, třetí den pomáhám v nemocnici?

Předpokládám, že nefungují banky. Takže nejdou žádné platby - neplatím hypotéku, bydlení, ale ani nemůžu dostávat peníze. Pokud tedy pořád pracuju - třeba jako technik v elektrárně, pracuju zadarmo. I když práci nemám, nemůžu dostávat žádné dávky, protože běžné úřady asi nefungují. A hlavně nejsou k dispozici peníze v hotovosti. TAk i kdybych měla úspory, nedostanu se k nim.

Najede se v téhle situaci na jakýsi "komunismus" (a teď to nemyslím pejorativně), tedy chodím na nějaké ústředí, které mě úkoluje, a základní potřeby jako jídlo a léky a hygienu dostávám z humanitární pomoci (nebo nějakých zásob, pokud ještě jsou)?

Co když jsem třeba pekař a mám pekárnu, která ještě funguje a dokonce mi jde i elektřina? Dostanu třeba mouku od státu a upeču a stát si to odveze a distribuuje?