osobně si smrt představuju asi jako narkózu... píchli mi ji, pak se setmělo a pak - NIC... po nějaké době jsem teda z dáli zaslechla hlasy a slyšela rozhovor na operačním sále (a to teda byla teprve hrůza!), po pár minutách se zase zatmělo (poslední, co jsem slyšela, bylo "se nám tu budí..." ) a vzbudila jsem se v posteli na pokoji... takže to NIC mám poměrně přesně dané...