"A druhé pardon bych dala mladým lidem, kteří tam vlezli v nadšení po válce, které ale časem to nadšení většinou opustilo."


To je přesně případ mého tatínka. Jako nejmladší z 8 dětí musel jít pracovat, rodiče neměli na to, aby mohl studovat. Nadšeně vstoupil do KSČ, protože mu umožnili vystudovat 2 VŚ, sice při práci, ale pro něj to byl opravdu dar, se kterým nepočítal. Potom pracoval v nakladatelství ve vedoucí pozici. Všeho se vzdal v roce 1968, když přijely tanky. Vystoupil z KSČ, vyhodili ho z práce, onemocněl a brzy na to zemřel.
Píšu o proto, že je třeba si uvědomit, co komunisti nabízeli mladým lidem, kteří pocházeli z chudých rodin v době, kdy ještě nebylo jasné, co se z nich vyklube.