Pawllo, tak já nebudu nepřítel lidu a řeknu hříšnou myšlenku o jedné komunistické výhodě běžného člověka, co z jedné strany neudával a z druhé strany neodporoval. On neměl strach o práci, dokonce ani o to, že na něj zbude jakákoliv práce, měl-li kvalifikaci.

Byl to sice ekonomicky neudržitelný stav a veleúspěšná Rodina to nepochopí (každý, kdo není líný, je přece úspěšný a práci má), ale tato výhoda něco do sebe měla.

Na počátku úsvitu dějin v roce 1990 jsem krátce přemýšlela o možné nezaměstnanosti a odmávla jsem to přesvědčením, že pracant bez práce být nemůže a kdo nechce dělat, nechť je nezaměstnaný

V tomto příspěvku nemluvím o tom, že byl komunismus hezký (pro ty , co budou mít puzení mě nazvat komunistkou)