K debatě o víře, která tu vykrystalizovala z úplně jiného tématu, cituji prof. Höschla, který se shodou okolností k věci zrovna vyjadřuje v aktuálním čísle týdeníku Reflex:

"Existence boží má pomoci vysvětlit všechno, co jinak vysvětlit nelze, včetně toho, jak a proč jsme se tu vlastně octli. Protože to vysvětlit prostě nelze, jediná možnost je najít k vysvětlení alternativu, které lze věřit. Otázka víry tedy není otázka důkazů. Kdybych něco (boží existenci) mohl dokázat, nemusel bych v to věřit, stačilo by se přesvědčit. A kde se přesvědčit nemohu, nezbývá mi než věřit - ber, nebo nech být.

A teď ještě k tomu, co je normální. Víra je normální, je kulturně kontextuální a sdílená. Omyl je normální, lze ho vyvrátit. Lež je podlá, ale je normální, protože lhář ví, jak se věci doopravdy mají. Normální však není blud, který podobně jako omyl vyjadřuje nesprávné přesvědčení, avšak na rozdíl od omylu je nevývratný, na rozdíl od víry je dosti individuální a na rozdíl od lži, omylu a víry má chorobný vznik. ... Takže omylům patří poučení, lžím potrestání, víře požehnání a bludům léčba."