"Jen me podivuje, ze se vse zase toci okolo penez, jak se hodne lidi boji, ze neco ztrati, jak zuby nehty nechteji zadnou zmenu a neciti potrebu nejake sebereflexe."

A ten plyn zaplatím čím jiným než penězi? Mám vypnout internet a prodat notebook? Fakt to něco vyřeší? Bude mi příští zimu tepleji, sytěji? Ne, tak prostě pokračuju v tom jak jsem žila dosud. Jo holt nebude nic navíc, nekoupím si nový boty, v čem chodit mám. Nekoupím si elektrokolo, možná ani dovolená nebude, nenapustíme bazén atd. Kdo ví. Ale změnit radikálně životní styl mi moc nepůjde. To až kdyby byla opravdu katastrofální situace, jinak si místo růží brambory nezasázím, na trávník nevypustím slepice a do sklepa prase neubytuju. A stejně to nepůjde bez peněz. Nemáme studnu a nedá se tu v řadovce uprostřed zahrad vyvrtat.

Nemám výčitky, že se mám rozcapeně. Nemám jachtu ani palác. Jo mám se líp než velká spousta lidí na světě jen proto, kdy a kde jsem se narodila. To vím dávno. I před pandemií. Z pohledu Afgánky nebo Jemenky se mám jak královna. Ale nemám. To jen ony mají smůlu, že jejich domovy jsou v blbé části planety. A teď bohužel jsou na smolném místě i domovy Ukrajinců, ač se ještě před měsícem měli tak jako já. Kdo ví, co bude za měsíc se mnou.