Ještěrko, děkuju. Rodiče jsou pro puberťáka na vedlejší koleji, přesto bych hledala drobné radosti (oblíbené jídlo, pohyb, pejska, oblíbenou muziku), abych dítě dostala z depresivních nálad, když už nechce připustit psychoterapii. Někdy to rodiče dělají tak, že sami dojdou za psychoterapeutem, povykládají problém ze svého pohledu a dítěti řeknou, že si s ním chce terapeut promluvit kvůli mámě. Je pak na tom terapeutovi, jestli dokáže s juniorem navázat komunikaci.

Tyhle ajťácké typy chtějí dělat jen věci, v kterých vidí smysl, všechno ostatní jim přijde zbytečný.

Přeji hodně štěstí a chladnou hlavu.