babi, myslím, že každý v takových diskusích hledá něco... já třeba vždycky moc ráda diskutovala s lidmi zastávajícími jiné názory, fakt mě to zajímá... co se týče náboženství, prostě tomu nerozumím, asi mi chybí nějaký gen sounáležitosti nebo tak něco... vlastně na jednu stranu věřícím lidem tak trochu závidím (přála bych si opravdu VĚŘIT v nějaký vyšší řád, vyšší smysl života, vyšší pochopení...), na druhou stranu tomu prostě nerozumím, jak se dokáží s vírou vyrovnat s očividnými nesrovnalostmi (jak je vnímám já) a cením si každého náhledu, který mi to aspoň trochu osvětlí... naopak jednání ve stylu "to bys nepochopila, musíš prostě věřit" ve mně vzbuzuje dojem, že vnější víra se nemusí asi vždycky shodovat s tou vnitřní a někteří lidé o tom neradi přemýšlejí, možná se bojí vlastních pochybností?