Přidat odpověď
Já si to teda taky myslím.
Dřív nebo později vyjde pravda skutečně najevo a pak to bude dost divný, že matka si tak dlouho vymýšlela a lhala mi...
Pracovně jsem podobnou situaci zažila asi jen jednou, že otcovství bylo určováno soudně u už většího dítěte, matka si byla jistá, otec to popíral, genetika to prokázala... - ačkoli to byl moc hezký a šikovný chlapec, otec se s ním odmítl i jen setkat, že teda když musí, tak teda bude to výživné platit, ale s matkou nechce už ani mluvit a dítě nechce ani vidět... Ten chlapec chápal, že tatínek s nimi nikdy žít nebude, ale nechápal, že ho nechce ani vidět (chlapec chtěl, táta odmítal). Snažila jsem se toho chlapa přemluvit, že ať si s matkou udělali cokoli, to dítě za to nemůže, byl to fakt velmi milý chlapec... Prostě ne... Doufám, že jsem v něm aspoň semínko zasela a že třeba časem ... Chlapce mi bylo strašně líto a opravdu jsem totálně nebyla schopná pochopit, že ten táta to prostě tak strašně odmítá (ani fotku vidět, ani jediné setkání, prostě nic...)
Předchozí