Chce to si ujanit priority vas obou, i ty soucasne jako rodiny. Ja bych s dnesnimi zkušenostmi (plati pro me) neuprednostnila skolu. Uprednostnila bych to, kde by nam bylo dobre a hlavne s co nejmensimi stresy. Prestizni skoly jsou za me fajn pro malou cast lidi, kteri zasveti zivot praci. Prestizni skola mozna zajisti pozdejsi prestizni praci, ale ne spokojenost. Ale proste kazdy mame ty priority jinde. Ja chci treba klid a mir ve svem zivote, praci, ktera me hodne bavi a je mym konickem (splnilo se mi to). Nekdo preferuje skolu pro deti a je ochotný udelat takrka cokoliv. Ale to jsou vsechno interni veci, chce to si sednou a vyrikat si jako rodina, na cem komu nejvic zalezi. Zivot v Praze asi taky neni pro kazdeho 🙂. A jako pomucka, co funguje…vzit se do tech moznosti. Prodali hsme dum, zijeme v Praze - jak se v te situaci citim? Dojizdime denne sem a tam, dve hodiny na ceste, stojime v zacpe - jak se citim? Vzdali jsme prestizni skolu, deti chodi do….jak se citim? Praktikuju…byva to hodne vypovidajici…ani to neni muj vymysl, kdysi jsem to cetla v nejakem clanku psychologa, ktery to praktikoval u klientu. A pokud se clovek dokaze fakt vzit, byva casto prekvapen, ze rozum rika neco, a pocit neco jineho