libiku, a ještě mě zaujal výrok „vede ke schématičnosti života“ – co tím myslíš? Jako že všední dny jsou si podobné? A že to škodlivé? Nebo co?

Pokud by šlo o tu pravidelnost, určité schéma ohledně času a náplně dne, tak už když jsme se tu bavily o vlivu posunu času, psala jsem že vstávám a lehám v rozmezí cca 4 hodin, protože každý den mám jiný program, jiné potřeby, jinou chuť něco (ne)dělat… A pracovní náplň mám dost různorodou, velká část spočívá v projektech, jejichž cíle a metody jsou pokaždé jiné (nejde v principu o rutinní záležitosti našeho firemního byznysu, ale řekněme nadstavbové věci, týkající se změn v různých oblastech).

Ale ani případná schématičnost života dle mého nesouvisí se smyslem, který má práce. Když vezmu jednu z agend – tu „nejopičejší“: Sestavím rozpočet investiční akce, která se pak realizuje, a zvýší se tím bezpečnost v určité oblasti. To mi dává smysl.