V Deniku N je rozhovor s mluvci HpZ Z. Rybovou https://denikn.cz/855819/pilulka-po-pro-znasilnene-ukrajinky-je-lacina-pomoc-at-se-brani-kalasnikovem-rika-mluvci-hnuti-pro-zivot/?ref=top&fbclid=IwAR16rp6VKzoT_QoG_WdH0xVRiAbTu6u0cthdwP5BEipCdnRUcWUzPLc8XgI. Ta zenska je uplne vypatlana, doted nepochopila, co vypustili za kravinu.

Bohuzel je to zamceny, zkusim aspon kousky.

Denik N: Pokud muž znásilní ženu, zvláště ve válečném konfliktu, žádné riziko nenese. Všechny následky dopadnou na tu ženu.

ZR: Ano. Doufejme ale, že konflikt jednou skončí a ta žena může posléze požadovat třeba doživotní výživné či odškodné za to násilí, když označí násilníka a dokáže, že došlo k následkům.

... (uz vidim, jak se nasilnici tresou, ze budou platit dozivotni alimenty )

DN: Vy jste ve svém příspěvku psali: „Proč Češi raději nepřispějí na nákup houkadel, pepřáků nebo elektrických paralyzérů.“ To je přece s ohledem na to, že tam probíhá válečný konflikt, absurdní tvrzení.

ZR: Já respektuji váš názor. Je pravda, že každý policista na kriminálce vám řekne, že nejúčinnější ochranou proti agresi tohoto typu je obyčejný pepřák. Je fakt, že by ho každá žena měla mít u sebe. Je pravda, že to funguje u nás, kde není válka.

Může se stát, že kdyby se tam žena bránila tímto způsobem, bude na místě zastřelena. Nemám na to odpověď, která vás uspokojí. Máme zkušenost se ženami, které jsou postižené tímto zločinem, a mám za to, že potřebují komplexní pomoc, když je to jen trochu možné.

DN: Jak to myslíte?

ZR: My si pod pojmem válka představíme jen to nejhorší, ale ne všechno je Buča. Ne všechno jsou ta nejkrvavější místa. Jsou na Ukrajině místa, kde je možné se bránit jiným způsobem. Tam si myslím, že je klidně možné pracovat s ženami lépe než jednoduchou pilulkou.

DN: Takže jestli chápu váš argument, ani ve válečném konfliktu bychom neměli sklouzávat k jednoduchému řešení, jako je postinor?

ZR: V tom příspěvku zaznělo, že skutečným lékem je kvalitní psychologická pomoc. Tu si myslím, že můžeme nabídnout i ve válce, a tímto způsobem bychom měli vydávat naše prostředky.

Představte si situaci, kdy dojde k tomuto odsouzeníhodnému zločinu a vy té ženské podáte tabletu. Super, na jednu stranu mám pocit, že jsme něco udělali a zabránili otěhotnění. Ale co dál? Dám jí další, pak další. Jenže s tou ženou bychom měli zůstat a nabídnout jí psychologickou a doprovázející pomoc.

DN: Však to se nevylučuje.

ZR: Ale neděje se to, ani u nás. Počítá se s tím, že když žena neotěhotněla, dobře to dopadlo. Ale to nestačí. Já si myslím, že ošetřit člověka je náročnější a nákladnější než podat pilulku.

DN: Já se snažím pochopit, jestli je pro vás pilulka nepřijatelná i ve válečném konfliktu.

ZR: Je to málo. Je to laciné, je to osekané. Je to podle mě v rámci humanitární pomoci řešení, které by si zasloužilo více promyslet.

DN: Je tedy v pořádku, nebo není, když znásilněná žena dostane ve válce pilulku proti otěhotnění?

ZR: To chcete vědět z jakého úhlu pohledu?

DN: Z pohledu vašeho hnutí, protože vy jste se proti tomu vymezili.

ZR: Opakuji, že je to málo.

DN: Já se ptám v kontextu válečného konfliktu.

ZR: Pořád mám pro vás stejnou odpověď: je to prostě málo. Reagujeme na mediální zprávu, rozhovor se zdravotníkem, který něco řekne. Není to v žádném případě ambice na komplexní válečná řešení, to nikdo z nás neumíme. Domnívám se ale, že ty ženy si zaslouží víc než pilulku.

Nejitřit debatu
Požadujete tedy více psychologické pomoci, která by vedla – k čemu? K tomu, že se vypořádají s traumatem? Snažím se pochopit, jestli vám nejde jen o tu pilulku.

Vy se mě snažíte vmanipulovat do toho, abych vám řekla, že postinor je fuj, ale já vám to neřeknu, protože nejsem odborník na válečné konflikty, nejsem morální teolog ani bioetik. Jsem člověk, který pracuje v praxi se ženami, které mají trauma i ze znásilnění, a znám situace, kdy pilulka nestačí. To v tom příspěvku také zaznělo.

My mimo válku potřebujeme kvalitnější prevenci, máme zoufalou prevenci proti znásilnění v České republice, ta je nulová. Učíme se na základních školách všechno možné, ale holky neumí vycítit nebezpečí, bránit se. Když jim je čtrnáct patnáct šestnáct let, jsou často v zoufalých situacích, jsou naprosto bez výchovy proti tomuto druhu násilí.

DN: To chápu, my se ale bavíme o válečném konfliktu, kdy slovo prevence…

ZR: Podívejte se na situaci po druhé světové válce, kdy ženy potřebovaly komplexní doprovázející intervenční pomoc, a k mnohým se nedostala. Dnes je zoufale těžké najít psychologa nebo psycholožku, kterou si zaprvé zaplatíte a která vás bude kapacitně schopná zvládnout, je to věc zoufale těžká.

Proto ten zdravotník možná provolává, že bychom měli vozit postinory, protože je mnohem složitější a finančně i kapacitně náročnější zajistit formu doprovázející pomoci.

... ( uplne nejlepsi je tohle:

ZR: Mám takovou představu, je to jen fantazie, že organizace typu Člověka v tísni by s každým postinorem měly přivézt jednoho člověka, který by se byl schopný skupince traumatizovaných žen dlouhodobě věnovat. Aspoň po dobu konfliktu, kdy to musí být v provizorních podmínkách.

Fakt magor. Ale mozna jeto jen chytre vymysleny marketingovy trik. Nebyt jejich vyblitku, nenasbiralo by se uz vic nez milion. Sebevrazda v primem prenosu. Nebo, jak rika muj syn WP (well played)