"Celkove bych se nebrala ani za stastlivce ani smolare, ale mam ze života pocit, ze veci nedostavam moc zadarmo, musim si je zasloužit, kdyz uz ne vlastním úsilím, tak si je musim alespon vycekat."

K tomu bych jen podotkla, že jsme se bez sebemenšího vlastního přičinění vylíhly do místa a doby, kde zatím téměř všechny poznáváme jen bezpečí a blahobyt. Jen minimum lidí, co kdy žilo na zemi, mělo nebo má to privilegium, že se dožili v míru s ve zdraví (dnešního) středního věku, aby mohli s plným žaludkem a z vytopené domácnosti naříkat, že věci nedostávají zadarmo.

Jen neuvěřitelně málo lidí kdy mělo naše možnosti, takže jsme děti štěstěny. Pokud se člověk navíc ještě narodil zdravej, celkem chytrej a do nepatologické rodiny, tak si bez jakéhokoliv úsilí sezobnul ještě další porci štěstí ohledně startovací pozice. Je potom na každém, jestli to zúročí úsilím nebo ne, ale štěstí je to v kombinaci s časem a místem samo o sobě neskutečné. A jasně, člověk nikdy neví, co bude, ale už jen to, jak to běželo v rámci našich životů dosud.....