Pamatuji se, jak jsme ve výtvarce malovali přistání na Měsíci. To bylo ovšem v 60.letech, kdy Američani nebyli fuj. Pak si vzpomínám na rudé hvězdy, tanky, Auroru a holubice míru. V hudebce jsme kromě lidových písní zpívali To jsem já, svoboda mladá, v červený květ rozkvetlá. V ruštině nám soudružka učitelka hrála na garmošku a zpívali jsme Kamandir geroj, geroj Čapajev, byl vsjo vremja v peredi. A soudružka zástupkyně Chodníčková v občance plakala, že v Chile padl socialismus prezidenta Allendeho. Já to všechno brala jako stejnej vopruz v matice, fyzice, chemii a biologii, prostě ve škole to chtěli, tak co se dalo dělat. Nezajímalo mě ani jedno.