Já myslím že neměli nic soudit ani rozhodovat kdo je lepší jen říct jak to bylo. Po nich nikdo nechtěl žádné rozhodování jen pravdu a pokud to nechápete tak možná máte taky nějaký problém. Nevidím na tom nic špatného. Zvýšit hlas a křičet je podle mě něco jiného a zrovna dnes mi řekla sestřenka že já to ani neumím. ( Zvýšit hlas natož křičet a to se jí na to nikdo neptal)
Chci jim pomoci.
Ta malá která neudrží stolici má kamarádku která ji ubližuje, tahá ji občas za vlasy, půjčí si od ní něco a nechce to vrátit atd. Ale pořád je to nej kamarádka. Doma brečí že ji to nechce vrátit, manželka píše její mamince a pak se dozvím jak ji to půjčí znovu.
Starší dojíždí do školí 80 km každý den tam a zpátky protože nevidrzi na intru. Přitom měla za spolubydlící holku kousek od nás a když jedou v pátek spolu domu tak hodně pokecaji.
Proč tam teda nezůstane. Já sem taky rád že je doma ale myslím že to jsou následky. Šikana v tom není.
A bojim se že to bude horší.
Já tím zjistil že ty nadávky jsem schytal neoprávněně.
Máš problém zajdi k psychologovi protože si na ně zlý. Říkala mi žena.
Já pořád přemýšlel že si to neuvědomují. Ale říkal sem si že je to možné. Nebyl sem si jist protože mi tak nic nepřišlo.
Teď už jsem si skoro jist že to tak nebylo.
Zajdu do školy za tím dětským psychologem. Ten mi asi řekne více.