Taky mi někdy nehoustne omáčka, tak jí prostě dohustím "záklechtkou" - rozmíchanou moukou ve vodě, mléku nebo šlehačce. Všechno vařím zásadně se smetanou na šlehání čili šlehačkou, má více tuku a více chuti. Klidně přidám i oříšek másla - zahustí, zjemní, zdokonalí. Jím a používám zásadně jen tučné věci - mají chuť a kvalitu. Nízkotučné věci jsou ble. Nadváhu nemám, žlučník mám - funguje, je zvyklý.
Na rozmíchání hrudek / jíšky, omáčky je geniální takový ten drátěný, zahnutý šleháček. Ten vymyslel nějaký génius.
Svítek dělám, když obaluju trojobaly a zbydou mi vejce. Přidám do nich strouhanku a koření, osmažím na oleji po smažených pokrmech a s trochou zeleniny máme chutnou večeři. Tento svítek miluju od dětství, z Vysočiny nejsem. Propařený z krupice ale neznám.
Krupici doma mám - na kaši, kterou pár let jí i můj muž, který ji do té doby nenáviděl. Ale když viděl, jak mi chutná, tak si jí dal a už mu chutná taky. S horou másla, kakaa a cukru. Krupici používám i do knedlíků, do polévek /krupicová s vejcem/, do nádivky i do sekané (trošičku).