Prosím o radu jak se zachovat a mluvit s dcerou at ji neztratím. Zjištuji že se moc asi " vrtám" do věcí ale nedá mi to když vidím jak to je. Dcera 19 má přítele stejného věku...není to tak že by se domluvili kdy se uvidí,k on prostě napíše já příjdu. další dny se třeba nevidí a jsou každý s kámošema.Což je v pořádku ale na otázku kdy se zeptám,..příjde dnesky xy..mi řekne že neví. Prostě to mají zvlášně nastavené a já mám takový divný pocit že příjde pouze tehdy když nemá kamarády nebo co jiného dělat.A někdy prostě ulítnu když ji vidím na mobilu čekající jestli napíše nebo ne.A hlavně vidím, jak už je na mě naštvaná....jenže já se nedokážu ovládnout když to vidím. My chodili ven, do kina na procházky. On příjde sedí u filmu několik hodin a tím to hasne.Jak se ovládnout abych se pořád neptala " blbě" jakoby...jak se má" např pepa" odpoví dobře. A já okamžitě se ptám co mají v plánu..řekne že ještě nic....a přitom vidím že uplně ok není. Prostě nevím jak to udělat....abych ji tím "kecáním"neztratila. Asi na to mujsí přijít sama....