Inko, jo, může být...to jsou ty bubliny...já třeba to, co popisuje Rigel, řeším u syna už řadu let...a díky jeho dysfázii se od jeho cca 3 let pohybuju v prostředí podobných dětí, takže vím, že to není nic až tak výjimečného...on třeba dokud neuměl ještě číst a četla jsem mu já, tak tomu slyšenému textu rozuměl myslím dobře, dokázal mi odpovědět, když jsem se ho ptala na něco, co souviselo s tím, co jsme četli, dokázal mi i zjednodušeně převyprávět o čem to bylo...ovšem od chvíle, co se naučil sám číst, tak je to dost boj, protože když to čte sám, tak prostě čte text, ale ten obsah už tak úplně nevnímá...musí si to přečíst znovu a stejně často nedokáže z toho vytáhnout to podstatné...a je to takový začarovaný kruh, protože právě od chvíle, co se naučil sám číst, tak čtení nesnáší, takže čte fakt jen co musí, knížky prakticky vůbec...naproti tomu ale kratší texty z oboru, který ho zajímá už odmalička, ty dává celkem dobře...takže na internetu si hledá a čte články, informace, píše si o tom s jinými lidmi a v pohodě. Pravopis taky úplně v pohodě...Ale když mu dáš úryvek z nějaké knížky, která vůbec nesouvisí s jeho zájmem a je navíc třeba ten text ještě psaný nějakou starší češtinou, tak je to problém...jako postupem času se to lepší, takže snad to za ty dva roky u těch přijímaček nějak dá, ale opravdu to porozumění textu není vždycky samozřejmost...máme podobných dětí kolem sebe dost.