Libiku, já ve svém věku už na všechno hodlám hledět shovívavě.
Jestli budu mít to štěstí a dočkám se pozvání na svatbu svých dětí, budu přešťastná, budu se těšit ze všech exotů, co jich tam bude, ze všeho toho mládí a přátelství a jestli mě bude něco trápit, tak myšlenky na tu dlouhou cestu, kterou mají před sebou a kterou si na rozdíl od nich už umím představit.
Nějaké boty nebo nohy mě nechají úplně v klidu.
Jeden pan farář v jedné vsi nosí žabky, mimochodem. Ale nevím, jestli i na svatby.