No, já jsem po mateřské a po revoluci už se neměla kam vrátit, protože můj dřívější zaměstnavatel už neexistoval, ale kamarádka mě upozornila, že u nich hledají mojí profesi, tak jsem tam zavolala, zašla se představit a vzali mě. Tehdy ještě nebyla žádná výběrová řízení, žádné životopisy, všecko na dobré slovo. A jelikož jsem byla vdaná, BM měl svoji vysněnou práci a měla jsem dvě děti, tak jsem si nemohla s prací moc vymýšlet a brala jsem, co bylo. Naštěstí jsem mohla dělat na 7 hodin a nedělali mi problémy s OČR, které jsem měla snad každý měsíc. Peníze nic moc teda, ale co se dalo dělat. Já měla prioritu děti, péče o ně byla v té době pro mě nejdůležitější a všechno se jí podřizovalo.