Miro, s dovolením, myslíš to dobře. Ale ve své hlavě a pro sebe si budu myslet úplně cokoliv chci já. A klidně to bude hromada fakt ohavných věcí. Proč? Protože jsem jen člověk, a moje emoce a názory a frustrace musí někudy ven. Ať už ve formě myšlenek, nebo to vyventiluju doma do zdi, v práci na WC, nebo s kolegyní, která ví, o co jde. Proč? Abych potom byla schopná jednat slušně. A jo, smiř se s tím, že jsou rodiče, které musíš dotlačit k něčemu, protože slušně a vstřícné a mírně jsi to zkusila už 5x a ono nic. A sorry, můj "klient" je dítě. Ne rodič. A pokud je možnost, že "dokopu" rodiče k něčemu, co nakonec bude pro dítě pomocí, tak to sakra udělám. Možná budu důrazná, přímá, a ve výjimečných případech možná i ostrá. Nikoliv hrubá či netaktní. Rodič je dospělý člověk, který si musí nějak poradit. On si tu pomoc může nějak zařídit. Dítě si nezařídí bez rodiče skoro nic.