Evelyn, ten hezkej začátek prvního těhotenství byl důležitej v tom, že když jsme od čtvrtého měsíce pouštěli info o miminku do světa, měli jsme to oba dávno zpracované - neurazilo mě ani to, že nikdo z příbuzných neměl radost - v mé rodině to bylo jasně dáno najevo
, v rodině MM tchýně nějak zapomněla "přepřáhnout" a pokračovala v protivném duchu "že jsme 6let spolu a nechystáme rodinu"
, nějak zamrzla v tom léty pěstovaném módu, že nemám vztah k dětem a nechci je.
A ve druhém těhostenství jsem v sobě neudržela ani lok vody, nedokázala si vyčistit zuby (jen letmý dotek kartáčku a jazyka vyvolával dávení), tlak jsem měla 80/50, zhubla jsem 9kg a bylo mi strašlivě.
Fakt by mě zajímalo, jak to, že to jde prožívat tak odlišně...