hlavně v zaměstnání je dospělý člověk, který už má vývoj za sebou, zatímco děti se vyvíjí, a stejně jako budoucí sportovec může začít chodit v8 měsících nebo třeba ve 13 měsících, což je v tom věku hodně velký rozdíl, tak někdo zvládá všechny požadavky a někdo je dožene o pár let později, nesouvisí to s inteligencí
naopak je známý termín dvojí výjimečnost, kdy má dítě sice vysokou inteligencí, iq nad 130, přitom má ale specifickou poruchu učení, nějaký to dys

takový dítě bude v budoucnu pravděpodobně studovat na vš, pokud mu dáme podporu neboli úlevu, i když ten pojem není správný
pokud podporu mít nebude, jeho inteligence se nasměruje třeba do páchàní zločinu, ti nejlepší zločinci jsou hodně inteligentní

a nebo třeba bude jenom celý život nešťastný, protože ho už v dětství nikdo nepodpořil a neumožnil mu normální vývoj

rovnostářství není správný přístup, spravedlivý naopak je, když mají stejný možnosti zvládat podmínky