Lásku přímo ne, ale na gymplu se mi líbil jeden kluk. Byl hezký, štíhlý, vysoký, měl krásné husté, tmavé, vlnité vlasy a jasně modré oči a byl velmi chytrý, měl samé jedničky. Taky hrál pěkně na kytaru a zpíval ve sboru, hrál i na klavír. Rád četl, takže jsme se spolu bavili o knížkách. Ale chodit jsem s ním nechtěla, jednak jsem na to při svém velmi obyčejném vzhledu neměla, jeho zajímaly jen ty největší krasavice, jednak střídal holky jako ponožky a já jsem vždycky chtěla stálou lásku, nejlépe už navždy. Takže jsem ho tak nějak s požitkem sledovala, ale zamilovaná jsem nebyla.