Já byla ve 13 platonicky zamilovaná do jeana maraise protože hral v historických filmech a já měla rada historické film. A tenkrát jsem naštěstí netušila,že je gay. A taky do peyraca.

Na živo jsem se zamilovala na brigádě do ženatýho s 2 dětma. Celej rok jsem na něj nlmyslela a příští prázdniny jsem tam šla zas. On o mě samozřejmě nestál. Dostala jsem nabídku pracovat tam při studiu. Hrozně jsem to promýšlela a pak rozum převážil a nejen že jsem to odmítla,ale nešla jsem tam ani na prázdninovou brigádu.

Jsem spíš jako husa. Hodně věci zvažuji rozumem.

Myslím,že teď už bych nebyla schopná se zamil9vat.jexnak moji vrstevníci vypadají většinou děsně a jednak díky zivotním zkušenostem už dokážu brzo odhadnout,co by mi na dotyčném vadilo.

A pokud jde o zajíčky,na ty jsem nikdy Nebyla. Stačí mi puberťácí,co mám doma a jejich kamarádi. Poslouchat ty samé řeči a ten samý způsob komunikace ještě od dalšího,to fakt ne.