libiku, jo, je rozdíl mezi čirým sněním a tím, že se prostě ti dva nějak - nesesednou a jeden by rád, ale já nějak v hezkém vzpomínám i na ty končící výslovným odmítnutím :)
Když nic jiného, rozhodně mě to tehdy inspirovalo ke spoustě malování a psaní básní a toulání v přírodě a tak... a celkově to beru jako určitý vysochávání mě samotné. Prostě i ty skutečně nešťastné vnímám dneska svým způsobem jako krásné. A v některých případech z toho vyrostlo celoživotní přátelství :)