Stáňo, měla jsem to v práci taky tak. Posledních 8 let jsem jen seděla u komplu, moje práce spočívala v podstatě v psaní textů. Maximálně jsem šla na WC, do kuchyňky pro kafe a v poledne do jídelny na oběd. Cesta do práce a z práce cca hodina jízdy v MHD, většinou v sedě. Ráno jsem odcházela z domu v 7, večer jsem se vracela v 6. Vždycky jsem byla tak unavená, že jsem sebou maximálně placka na pohovku ke knížce či k TV a pak se přes koupelnu přesunula do postele. Pohyb 0. Obdivuju lidi, co jsou po pracovní době schopni jít ještě někam cvičit, plavat nebo běhat. Já byla totálně vyřízená. A o víkendu jsem se chtěla hlavně vyspat a odpočinout si. Pokud mě nikdo nevytáhl ven, válela jsem se doma na pohovce. Nevím, kdo v malém panelákovém bytě může ujít x tisíc kroků za den, vždyť je to pár kroků na WC, pár kroků do koupelny, do kuchyně, u vaření stojím, u mytí nádobí stojím, u vysávání a utírání prachu ujdu maximálně tak 50 kroků. Ještě na nákup, ale mám to tak 100 m od domu, to asi taky nebude moc kroků. A jdu tam jednou týdně. Jo, my líní povaleči to máme s pohybem špatné.