77krásko děkuji za odpověď Já to právě tehdy taky tak cítila, byl to zvláštní pocit. Strávila jsem nad tím spoustu času a stejně se mi ani úplně zadání nepodařilo splnit. Ale hodně jsem se k němu přiblížila. A právě cítila jsem, že je to mé duševní vlastnictví a jen tak, bez záruky, že mě opravdu ta kamarádka na ten výlet vezme, se mi to nechtělo jen tak " vyklopit" dopředu. Ono je pak něco jiného se s tím podělit po výletě, to jsem klidně povykládala jak a co a podělila se.

Nakonec jsme na ten výlet jeli jako první s manželem a bylo to fajn, manželovi se nápad a jak to na sebe navazovalo moc líbilo.