Večeříme každý den společně u prostřeného stolu, používáme nádobí, příbor, skleničky, ubrousky, čas od času si zapálíme i svíčku, teď z jara máme na stole docela často i vázu s kytkami. Máme to tak rádi, byla jsem tak zvyklá z domova od dětství. Pokud se někdy někdo z nějakého důvodu opozdí a večeří později, stejně s ním často u toho stolu sedíme, neb dlouho zažíváme, pijeme kafe,někdy vínko, povídáme si nebo čteme... Snídáme společně jenom o víkendech, sedíme dlouho u kafe a novin, takže se nakonec všichni aspoň na chvíli u toho stolu sejdeme, i když dítko vstává později. Ve všední dny snídá každý v sám podle toho, kdy vstává, někteří ve stoje u linky, já si teda sednu a čtu si u toho. Zhruba od toho druhého stupně se dítko o všední snídaně a svačiny stará samo podle svých potřeb a chutí.