Kdyz jsem sama, tak miluju jidlo pred televizi, zvyk z obdobi "single" a ted tedy nostalgie po case, kdy jsem byla svym panem a delala kdykoliv jen to, co se mi chtelo.

Jinak s manzelem a detmi zasadne u jidelniho stolu - je prirozenym centrem u nas doma. Stoji mezi kuchyni a obyvakem, je z masivniho dubovyho, 4,5cm tlustyho dreva s prirodni hranou, velikej (1x2,6)m, naolejovanej (takze krasna vyrazna kresba a prijemnej na ohmat).
Pokazde prostirame bavlneny prostirky (? - ty vroubkovany, barvy podle prilezitosti a rocniho obdobi), na snidani barevny talirky, na veceri servirovaci prkynka.
Dreveny talir s pecivem, maslo do malych porcelanovych misticek, syry na velky olivovy prkynko, sunka etc na postribrenej tacek, nakrajena zelenina na keramicky misticky, olivy apod na misticky...
No je to akce ale uz tak nacvicena, ze to zabere tak 5 minut. A hlavni akter tohoto je manzel.

Obedy: teply jidlo ja s detma vetsinou dam hrnce s podlozkama na stul a nandavam na talir podle jejich pokynu (nebo starsi sama dcera).
O vikendu jde na stul servirovaci nadobi nebo ty hezky zapekaci misy.