U nás to máme aktuálně s jídlem tak, že snídaně společné nemáme, manžel odchází ráno před šestou, takže snídá sám, ale uvaří nám čaj a většinou i namaže pečivo. My pak vstáváme po šesté, syn v půl sedmé, syn si v obýváku sní půlku rohlíku s máslem a medem a čaj, já snídám až v práci. Společně snídám s manželem občas o víkendu, ale taky ne vždycky, někdy někam jede se synem na výlet on, někdy někam s ním jedu já, takže společně se u snídaně sejdeme tak možná 2x za měsíc. Jíme normálně z talířků, z papíru ne...ale každý si dáme svoji porci na talíř, případně si dojdeme něco přidat. Obědy a večeře jíme s manželem my dva společně vždycky, když jsem doma (takže se to střídá, dva dny jo, dva dny ne), syn si obvykle bere obědy i večeře k sobě do pokoje, nebo když byl menší, tak si to snědl vedle v obýváku u stolu a my v kuchyni u jídelního. Odmalička nemá rád společné stolování, tak ho nenutíme, nenají se tak v klidu. Trváme na tom jenom když je u nás návštěva, nebo jsme my někde na návštěvě (no a samozřejmě někde na táboře apod. jí taky s ostatními). Jídlo, které uvaříme, nandáme na talíř každému už u linky, stůl máme hned naproti lince, takže stačí udělat krok, když si chce někdo přidat. Nemáme žádné nádobí typu polévková mísa, omáčník apod., prostě každému podle přání nandám na talíř, hrnce necháme na sporáku a případně si pak každý dojde přidat co chce. Na svačiny si každý dojde kdy chce a vezme si co chce, dáváme si to na talíř, maximálně jogurt jíme z kelímku (nebo nějaké věci typu Pribináček).