Suším si bylinky celkem ve velkém, skladuju jednodruhově. Míchám pak čaje na míru konkrétním lidem, u kterých vím, zda nejsou těhotná, zda nemají na něco alergii... a vždycky s upozorněním, když v nich je něco, co se nesmí pít moc často a dlouho. A to navíc s vědomím, že u řady rostlin se třeba ještě neví, že mají nějakou formu oddálené toxicity (známým příkladem je podběl a jeho oddálená toxicita a pravděpodobná kancerogenita). Takže domácí bylinkové čaje... no, když už, tak je nejbezpečnější používat jako základ sušené slupky ovoce, sušená citrusová kůra a sušené šípky, to udělá chuť. Přimíchávání léčivých rostlin je už vošajstlich, lépe nepřimíchávat předem a dát je tam podle konkrétního konzumenta. Celkem bezproblémový je zmíněný lipový květ, pak tymián, mateřídouška, listy ostružiníku a jahodníku, okvětní plátky planých růží, sušené borůvky a sušené maliny, levandule, saturejka, sedmikrásky. Pak řekněme ještě dobromysl, petržel, sporýš, kopřivy (ale třeba u kopřiv už se dá přesáhnout dávka kys. šťavelové, sporýš je diskutabilní v těhotenství...). Jinak už je potřeba spíš docela opatrnost, hlavně u možnosti, že by to pily těhotné či děti. On je problém i s tím, že obsah různých látek je proměnlivý v rostlinách rostoucích na různých místech, sbíraných v různou dobu, při květu, před rozkvětem..

Jako je to fajn, míchat bylinkové čaje, ale ten Tvůj úvodní příspěvek na mě působí jako akutní otrava nadšením z biofarmy, jenže nevyznívá z toho, jestli jsi s to někoho v tom nadšení neotrávit nějakou tou rostlinou, no. Možná je to mylný dojem, ale prostě čistě na základě tohohle textu bych Ti řekla, ať začneš studiem účinných látek v rostlinách a pak teprv něco dál.