Do důchodu v 54 letech chodila leckterá žena ještě relativně nedávno. Neskutečné. Některé snad ještě menstruovaly... No rozhodně, pokud byly fit, měly před sebou desítky let života. Pamatuji si ty ženské z bazénu na Lesné před 30 lety. Důchodci bývali v pátek těsně po nás. Věřím, že některé tam chodí doteď...
No, podzim jsem se krásně zasnila a možná trochu záviděla jedné mojí pacientce 90+. Přišla z plicního 7. den covidu. Vyprávěla mi, jak jí začal život v těch 54 letech, s manželem objevili hory, byly to nejkrásnější roky. 7. den covidu ještě zdaleka není po všem. Bohužel, často se teprve rozjíždí. Tak to bylo i u této paní. Druhý den oo příjmu už jsem volala, kdo mi ji vezme. Nikdo. Nikdo nevzal člověka 90+ na lůžko s vysokorychlostním kyslíkem, pět litrů u covida nestačí. Tak jsem prosila ještě u několika jinak vcelku zdravých devadesatníků. Pak už jsem neprosila. Třetí den paní řekla: Paní doktorko, já snad dám kožu. A do večera dala. Aspoň, že měla ten důchod hezkej...