Sally, i za totáče to šlo...žena byla prostě "v domácnosti", moje mamka to takhle měla, co jsme se narodili, tak už do práce nechodila...nikdy jsme nechodili do jeslí, ani do školky, ve škole jsme chodili na obědy domů, nemuseli jsme trávit v létě x týdnů na táborech, když jsme nechtěli...doteď jsem za to našim moc vděčná, že nám tohle umožnili a fakt hodně se nám věnovali, i když to bylo samozřejmě zase vykoupené tím, že jsme neměli moc peněz a na některé věci prostě nebylo, neměli jsme nikdy auto, nejezdili jsme na pobytové dovolené, ale podnikali jsme spoustu výletů apod... Nám s manželem už to takhle úplně nevyšlo, ten jeden příjem by chyběl dost, ale aspoň jsem byla se synem celé ty 3 roky doma a pak, když jsem se vrátila do práce na plný úvazek, tak od té doby zase pokračuju v práci na dlouhý/krátký týden, což mělo a má tu výhodu, že některé dny jsem byla celé doma, takže jsem syna vyzvedávala ze školky po obědě...a ty dny, co jsem byla v práci, tak ho vyzvedla babička, nemusel být ve školce až do odpoledne, ale ráno jsem ho tam odvezla, dopoledne jsem si udělala doma všechno, co bylo potřeba, v poledne ho vyzvedla a celé odpoledne jsme byli spolu někde venku, nebo jsme spolu něco dělali doma...no a ty dny, kdy jsem byla v práci, tak si užil víc zase tatínka a babičku. Já jsem prostě nechtěla model "ráno honem do školky, do práce a odpoledne v pět honem z práce, do školky, něco málo udělat doma, večeře a spát". Mě by tenhle rytmus ničil, jet jako fretka 5 dní a pak jen 2 volné dny na všechno...