Mariko, tak to vcelku koresponduje s tou Lachmanovou, resp., jak psala Liaa, i Frommem :)

U toho, jehož frenetická hyperaktivita je ve skutečnosti transformovanou podobou lenosti, se vcelku logicky jeho vlastní lenost zrcadlí v lidech okolo, tak se snaží svou vlastní (nechtěnou) lenost, kterou v nich vidí, v nich lámat a bojovat s ní :)

Člověk obdařený přirozeným vyšším množstvím energie spíš bere, že je to dar, který je fajn používat k tomu, aby třeba zastal činnosti víc než někdo, komu není úplně dobře, a ta činorodost/pracovitost bývá namířená spíš k odlehčování zátěže utahanému odpočívajícímu okolí, nikoli k jeho popohánění :)