Mně nevadí akční člověk, pokud tu samou hyperaktivitu nevyžaduje ode mě. Neříkám mu ať si v klidu sedne a nepracuje, nesportuje. Problém s hyperaktivníma tryskomyšma je ale ten, že ony velmi často ostatní chtějí zaktivovat a přijde jim, že vlastně trpí toho lenocha, že za něho makají, přitom to po nich nikdo nechce a jak jsem psala, ani je ke klidu nenutí.

u nás jsem asi teda hyperaktivní já... leta jsme fungovali tak, že "děti se musí venčit" a tak jsme furt někam chodili a výletovali a mezi těmi výlety se honemhonem řešily věci jako vaření, praní a tak.... a s pubertou dětí najednou nastalo to, že se jim nechce vstávat, nechtějí na výlet (chtějí doma pařit gamesy) - ale já byla pořád zaseklá v tom, že "v devět musíme vyrazit a do té doby musí být všichni po snídani a oblečení, a připravené svačiny a kola / kyblíčky / větrovky...).... docela jsem tu "lenost" rodiny rozdýchávala, ale pak jsem se naučila, že pokud fakt "musím", tak vyrážím sama. Pod heslem "v sobotu jedu do xy, kdo chce se mnou, tak bude určitou hodinu připravený"...
Domácí práce jsme měli leta ošéfovaný rozvrhem - kdy kdo uklízí kuchyň atd., takže v tom problém až tak není.... momentálně je problém s nárazovými pracemi na pozemku - něco jsou věci, které jakožto starší ženská po dvou operacích fakt dělat nemůžu (třeba tahání cihel nebo šutrů), takže trochu jsou konflikty kvůli tomu (nutím chudáčka dvoumetrového plnoletého, aby TĚŽCE PRACOVAL)