Valkýro,

ale to není práce ve volném čase. To je prostě práce, kterou nejde neudělat, protože nejde oddělit od toho, co se děje ve třídě. Možná někdo schopnější stihne přípravy rychleji, ale mně se třeba ještě nestalo, abych aspoň dva roky po sobě učila totéž, takže se musím připravovat pořád. A ono i když máš stejný předmět i stejný ročník, tak jsou to jiné děti, takže to zase nejde dělat úplně stejně. Ale proto v rámci pracovní doby ten čas na přípravy je a když jen učíš, tak se to tak nějak dá v běžném počtu hodin zvládnout.

Vedení (případně ten metodik prevence nebo výchovný poradce) je zase něco jiného, od toho učení jako takového dost odlišná práce, kdy třeba jednání jsou většinou mimo běžnou pracovní dobu, protože, jak je nám často sdělováno, ostatní lidi na rozdíl od nás chodí do práce....Plus jsou v tom samozřejmě jednání interní, teď se řeší příští rok, takže pohovory s jednotlivými zaměstnanci, to jde také většinou až po výuce, takže třeba včera jsem ve 13:25 doučila a od 13:30 do 17:30 jsme měli bez přestávky pohovory. Něco uchazeči o zaměstnání, něco stávající zaměstnanci.
Když jsou pak nějaké problémy, jakože jsou pořád, tak k tomu přidej, Policii ČR, OSPOD, rodiče....buď po výuce, nebo místo výuky, kterou ale musíš nachystat a zajistit. Většina toho nesnese odklad, musíš řešit ihned.

Takže mít "volný" den jen na ty přípravy je pohodička.

V době covidu jsme měli HO všichni, ale třeba já jela nonstop, neměla jsem volnou ani hodinu, jen jsem na cca 6 hodin odpadala do postele, ale jinak každá hodina věnovaná buď výuce, která byla náročnější a méně efektivní, nebo opravování, které bylo časově náročnější nesrovnatelně, nebo karanténám, což většinou znamenalo jet do práce třeba v neděli večer, aby se stihlo dát vědět rodičům, aby se pak děti neposílaly ráno zpět domů, což by pro ně znamenalo si je přijet vyzvednout. Veškerá data byla k dispozici jen ve škole, nesmíme mít dokumentaci doma a není možný ani správcovský přístup na dálku (ochrana osobních dat). A když připočtu to, že se pravidla každou chvíli měnila, což znamenalo vždy ze dne na den přelouskat třeba třicetistránkový dokument, upravit podle něj chod školy, což ne vždy šlo úplně snadno, dotlačit informace ke všem zaměstnancům a rodičům, člověk prostě pracoval a pracoval, nebylo kdy přestat. Pokud jsi z toho vypadla, znamenalo to jen si přidělat problémy ještě horší.